Kam na výlet

LUŽICKÉ HORY

Oblast Lužických hor navazuje na České Švýcarsko a na východě končí u Liberce. Na jihu přechází v České Středohoří. Geologicky jsou Lužické hory tvořeny převážně čedičovými a znělcovými vyvřelinami, kterí jsou tvrdší než okolní pískovce, jejichž erozí vznikl charakteristický reliéf, tvořený protáhlými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy.Lužické hory nejsou příliš vysokým horstvem. Nejvyšší horou je Luž (793 m.n.m.), ležící na státní hranici s Německem, další významné vrcholy jsou Jedlová (774 m.n.m.), Klíč (760 m.n.m.) nebo Hvozd (750 m.n.m.). Od roku 1976 jsou Lužické hory chráněnou krajinnou oblastí.

KLÍČ K NEJHEZČÍMU ROZHLEDU V ČECHÁCH JE SCHOVANÝ V LUŽICKÝCH HORÁCH

Názorů na nejhezčí rozhled v Čechách je spousta. Pokud ale zamíříte do Lužických hor na severu Čech na vrch Klíč, budete mít jasno. Takhle pestrou mozaiku krajinných tvarů nikde jinde nespatříte, navíc dohlédnete od Jizerek a Krkonoš přes České a Saské Švýcarsko až po Krušné hory.

Vrchol sužovaný požáry i jedy

Vrch Klíč leží stranou hlavního pásma Lužických hor, v jejich jižním předhůří. Absolutní výškou ho předčí mnohé vrcholy v pohoří, relativním převýšením nad okolní krajinou však Klíč dominuje. Vypíná se izolovaně do výšky 250 m nad terén a ze všech stran je nepřehlédnutelný.

Tvoří ho majestátní znělcová sopečná kupa pravidelného kuželovitého tvaru, který zvlášť vynikne při pohledu od východu nebo západu. Od jihu a severu je profil Klíče více zaoblený.

Efektní podívanou vytváří mohutná skalní stěna na jihozápadním úbočí, pod níž se rozkládá obrovské suťové pole. Skalní stěna dosahuje délky až 300 m a místy má výšku 60 m.

V současné době je vrchol Klíče holý, ovšem ne vždy tomu tak bylo. Lesní porosty, kdysi dosahující až k nejvyššímu bodu, často sužovaly požáry a jiné katastrofy. Poprvé zdejší les shořel v polovině 19. století, naposledy 26. dubna 1992, kdy oheň zasáhl hlavně severní a severozápadní stranu vrcholu.
Mezitím, v 80. letech 20. století, odešly vlivem jedovatých severočeských exhalací všechny smrky. Dnes není na severním svahu po smrkovém lese ani památky, roste tu jen tráva s ojedinělými jeřáby a břízami.

Celý kopec trpí kvůli sopečnému skalnímu podloží suchem, na jižním svahu roste teplomilná doubrava, kterou ochraňuje přírodní rezervace. Skály hostí vzácné květy a hnízdí tu i ohrožení dravci. Klíč od východu ze Svoru

Na Klíč vede červená turistická značka ze dvou stran od jihu z Nového Boru (5km) a od východu ze Svoru (2,5 km). Chodník protíná severní úbočí, na samotný vrchol vede významová odbočka v několika serpentinách. Výstup je poměrně náročný, což je dáno velmi exponovaným svahem, avšak pohodlný. Ze Svoru musíte počítat minimálně 45 až 60 minut, z Nového Boru zhruba hodinu a půl.

Výhled z protáhlého vrcholového skaliska je dokonale kruhový a vůbec nic mu nebrání. Okolní stromy mají výšku přesně takovou, že nezaclánějí a přitom tvoří překrásné popředí dalekým výhledům. Rozhlédneteli se do všech stran, uvidíte pestrou mozaiku krajinných tvarů, které v takové koncentraci a pravidelném rozložení snad nikde jinde nespatříte.

Převládají zejména výrazné kuželovité kopce sopečného původu: na jihovýchodě Ralsko, Tlustec, Bezděz; na jihozápadě Vlhošť a Říp; na severozápadě až severovýchodě pásmo Lužických hor se Studencem, Jedlovou, Luží i Hvozdem. V mlžných dálkách rozeznáte placku Jizerských hor, vedle nich Krkonoše a špičku Ještědu, dále pak Kozákov, Milešovku a hradbu Krušných hor.

Exotickou podívanou skýtá pohled k západu na stolové vrchy a plošiny v Českém i Saském Švýcarsku Děčínský Sněžník, Grosser Zschirnstein, Zirkelstein a další. A to vše oblečené do převažující zelené barvy rozlehlých lesů. No prostě paráda!

Na vrcholu Klíče se v průběhu let také vystřídaly zajímavé stavby. Podle pověstí zde stával hrad, jeho existenci se ovšem nepodařilo doposud potvrdit. Od poloviny 19. století tu však dočasně fungovalo několik dřevěných chatek nabízejících turistům úkryt a někdy i občerstvení.

Po vybudování serpentinové stezky, která slouží mimochodem dodnes, roku 1893 se tu dokonce dva roky čepovalo pivo. Poslední chatka z roku 1910 byla z nařízení vojenských orgánů roku 1938 zlikvidována. Plány na výstavbu dalších staveb se od té doby již nerealizovaly.

Vrchol Klíče si tedy můžete vychutnat v jeho ryzí a civilizací jen málo dotčené podobě k posezení slouží pouze šedá znělcová skála.

Může se hodit

Jak se tam dostat Autem přes Českou Lípu do Nového Boru, popřípadě dále do Svoru směrem na Rumburk. Auto zaparkujete v jednom z východisek (Svor, Nový Bor) a dojdete do druhého, což je výlet i s posezením na vrcholu na 3 až 4 hodiny. Zpáteční cestu je vhodné realizovat vlakem (jezdí poměrně často). Příjezd vlakem je rovněž reálný: Svor i Nový Bor leží na stejné trati Bakov nad Jizerou - Jedlová, kde jezdí co dvě hodiny spěšné vlaky z Kolína (resp. Mladé Boleslavi nebo České Lípy) do Rumburku.

Výstup na Klíč Svor - Klíč, červená značka, 2,5 km, 45-60 min Nový Bor - Klíč, červená značka, 5 km, 1,5-2 h

Zajímavosti v okolí

Milštejn (6 km) - zřícenina hradu na rozeklané pískovcové skále. Těžil se tu pískovec, z něhož se dříve vyráběly žernovy - mlýnské kameny. Panská skála (7 km) - známá geologická lokalita u Kamnického Šenova s obdivuhodně vyvinutou sloupcovou odlučností čediče (kamenné varhany). Kytlice (4 km) - rekreační obec proslulá víkendovými chalupami známých českých herců.